Staří, noví přicházivší...

Den se se dnem sešel, a je to tu... Po nějakém tom čase, technických veselostech a vůbec, je na světě Psychoušův OnlajNík. A je tu jen a jen pro vás.

Co se tu bude dít?

Nic, na co by už staří mazáci nebyli zvyklí z mailových psychodávek, ale pro nováčky se to pokusíme trochu osvětlit. Nejlépe asi prapůvodním úvodním rozhovorem:

Pár základních otázek k tomuto zázraku:

Lenka: Jak tě napadlo, založit tenhle pochybný plátek?

Lenka: Moc nevím... Vlastně asi vzniknul v nějakým deliriu z nevyspání a z mé touhy uskutečnit všechno, co mě napadne, nejlíp hned a ve velkým... Znáš mě.

Lenka: Právě, proto mě trochu děsí, co z toho vzejde. Ale to teď nechme stranou. Proč zrovna název "Psychoušův mezičasník?

Lenka: To je jednoduchý... Psychouš je jasnej, kdo mě zná, se ani neptá a mezičasník? Určitě to totiž nebude žádný pravidelný periodikum. Prostě přijde vždycky v čase, kdy to čekáš nejmíň, v mezičase.

Lenka: Co si Psychoušův mezičasník klade za cíl, na koho je mířen jeho obsah?

Lenka: Tak za prvé, zásadně na nikoho nemířím, to bejvá nebezpečný a ještě ke všemu mi dou voči šejrem, takže ani kdybych chtěla.... Za druhé, cíl je děsivý slovo, protože mezi cílem a koncem je rovnítko. Konec nebrat. Beru mezičasník jako cestu, kde se bude zakopávat o humor, děs a občas vážnej ksicht. Prostě normálka, budu si tu odbývat myšlenkový průjem a možná někdy nejen myšlenkový.... Něco ze světa kolem, nějakej ten výplod mojí fantasie, semtam odkaz na něco zajímavýho nebo trocha pozastavení s knížkou, článkem a tak vůbec. Trocha filozofování by taky neškodila.

Lenka: Filozofování? V tvém podání? To se mi nezdá jako dobrý nápad....

Lenka: No, a s touhle bombou na závěr bych se radši rozloučila.

Lenka: Ale, naše čtenáře by ještě zajímalo...

Lenka: Kušuj!