Na dno duše, Ben Dolnick

Na tuhle knížku jsem se strašně těšila. Přečetla jsem ji za pár dní, ale pořád mám pocit, že mi snad muselo něco uniknout nebo že na ni nebyl správný čas. To se prostě někdy stává. A fakt si myslím, že je v ní víc, než se na první přečtení zdá.

Když jsem na prvních stránkách narazila na Adama, moc jsem nevěděla, co si o něm myslet, přišel mi povrchní, přežívající, což asi i byl, ale i tak se mu povedlo získat si mé sympatie svou ledabylou upřímností.

Nemůžu říct, že by mě Adamovo vyprávění nechytlo. Naopak. Z prvních stránek je jasné, že se něco stalo, a vy se s ubíhajícími řádky vracíte do minulosti. Právě tam, se díky jedné větě, jedné chvilce, zkříží cesty Adama a Thomase.

Thomas je bezpochyby chytrý, tichý a také zvláštní. Malý dospělý s podivnostmi. Zprvu rozpačité přátelství přeroste v něco hlubšího, snad v přátelství opravdové. Adam je u Thomasovy rodiny jako doma. Večeří s nimi, miluje dlouhé hovory s Thomasovým tátou Richardem. Stejně tak Richard i Sally zbožňují chlapce, který dělá společnost jejich synovi.

Klukovská léta ale míjí a něco se z přátelství vytrácí. Chce to trochu toho vzrušení.

Konečně se pak dovídám, co se to vlastně stalo, jaké tajemství nakonec ty kluky definitivně rozdělilo, a přesto navždy spojilo.

Adam se pak snaží žít svůj život, zamiluje se, prožívá rozchod a rád sleduje facebookovský profil svojí ex. Živí se tím, že po odpoledních doučuje děcka. Když si ho pak najme rozvádějící se matka ke svým dvou synům, netrvá dlouho a začne s ní spát.

Maily, které mu chodí od Thomasovy matky s pozváním k večeři ignoruje, když ale přijde zoufalý mail od Richarda, stane se něco, co již Adam ignorovat nemůže.

A tak napíše Thomasovi mail a jeho odpověď všechno převrátí. Najednou se ocitnete na cestě do Indie a pátráte po Thomasovi. Všechno jako bych vnímala přes mlhu jakési Adamovy apatie, nebo spíš možná krajního šílenství a strachu. Vlastně asi všeho.

Thomas není k nalezení, ale ze zkazek od lidí, co jej potkali, je z něj pološílenec a troska. Minulost se přibližuje k přítomnosti, až se v jednom momentu setká, stejně jako Adam s Thomasem.

Thomas chce něco jako vykoupení, Adam staví zeď.

Nakonec se snad opravdu setkají, v jednom kratičkém momentu, aby se zase rozešli. Adam se vrací do života a pomalu se otevírá minulosti a následkům, jež z ní plynou. Thomas končí v psychiatrické léčebně. Do jaké míry je ale skutečně šílený...?

To je otázka, která mi teď neustále běhá v hlavě. Určitě nelituji, že jsem s těmi dvěma strávila několik dní. Dokonce předpokládám, že nadejde chvíle, kdy si je zas zavolám. Thomase i Adama.

Pokud najdete chvilku a správné rozpoložení na něco psychohlubšího, seznamte se s nimi. Ráda si pak s vámi o nich popovídám :)

www.argo.cz/knihy/199443/na-dno-duse/