My a ocas

Kdyby měl člověk ocas, bylo by to prospěšné? Pomohl by nám tento výrazový prostředek navíc k lepšímu porozumění a větší švandě? My říkáme Ano!
***
Definujme si nejdřív, co myslíme ocasem. Někoho by totiž mohlo napadnout (nás to teda napadlo zcela určitě), že chlapi ho přece mají! No jo, ale škála toho, co jím můžou vyjádřit je poněkud úzká. Vzrušení a chlad. Myslíme ten okolní. To je fakt. Nechceme se tím samozřejmě nikoho dotknout, je jasné, že tento ocas je mužům poskytnut k jiným věcem, než k vyjadřování momentálního mentálního rozpoložení. Myslíme jako opravdový ocas, oháňku neboli podlouhlou končetinu, lat. cauda.
Taková oháňka je věru užitečná věc. Třeba je v ní možno ukládat tuk. Odhánět obtížný hmyz, ještě obtížnější děti nebo si jím udělat místo v MHD. A, což je nejdůležitější, že jím můžete CHÁPAT. (Normálně to asi myslej tak, že se jeho pomocí můžete chopit větve a trochu se pohoupat, ale už jsme byli někdy normální?) Chápat. Můžete jím mrskat vzteky, jemně poťukávat špičkou, jste-li spokojeni, pohybovat jím ladně ze strany na stranu, když jste šťastní. Dovedete si představit, kolika nedorozuměním bychom předešli, kdybychom si párkrát mrskli ocasem? Jak snadno bychom vyjádřili sympatie?
Uznávám, že oháňka může být poněkud nepraktická a nevzhledná, ale to je jen o zvyku. Za pár set let by to nikomu ani nepřišlo a výhody jsou nesporné. Máme dojem, že zakrnění ocasu v kostrč byla u lidí velká, ale opravdu velká evoluční chyba! To, že umíme mluvit ještě neznamená, že se umíme vyjadřovat.
To už vůbec nemluvíme o tom, kolik by bylo s takovým ocasem zábavy. Vynecháme klasické poměřování, kdo ho má jaký. S ocasem se dá napáchat spousta nepozorovaných škodolibostí, třeba zatahat spolužačku za cop, přemístit kolegovi hrnek s kávou nebo někomu nenápadně poklepat na rameno. Ke knížce už byste nemuseli sedat nebo lehat, ale mohli byste se k ní prostě pověsit! Potomky budete mít pod kontrolou na mnohem větší vzdálenost... Namísto mokrým ručníkem, se ve sprchách můžete švihat špičkou ocasu. Uvolní se vám minimálně jedna ruka. Můžete posilovat nový sval, říkejme mu třebá, caudaceps. To byste pak emoce mohli vyjadřovat ještě silněji!
Jen si to představte. Jdete za kámošem a vidíte, jak sedí u píva a usmívá se, ale jeho ocas se smutně válí na podlaze. Máte jasno a namísto připravených veselostí se zeptáte, copa se to děje a na svém ocase mírně stočíte koneček, abyste dali najevo plné pochopení a zájem... A už to jede. Stejně tak, najednou díky ocasu pochopíte, co znamená ženské NIC i chlapské HM. Nemluvě o tom, že díky ocasu bychom si mohli krásně porozumět s ocáskovitými zvířátky!
Prostě ANO, říkáme ocasu ANO. Co vy, přidáte se?